Karl May (1842-1912) část převzata a přeložena z Montana Magazine 1992 - USA

 

 

Německý autor cestopisů a dobrodružných příběhů, píše o pouštních Arabech i amerických indiánech Starého západu. Nejvíce ze slavných Mayovek je známý  Winnetou a Old Shatterhand, který se s autorem vlastně ztotožňuje,  Kara ben Nemsi a Hadži Olef Omar a Hadži Abu Abbas ibn Hadži Dawud al Gosarah. May až ve svých pozdějších letech navštívil Orient a Asii, kterou tak barvitě   vylíčil ve svých knihách. Nicméně, použil v první osobě příběh, který dodnes přináší čtenářům věrohodný dojem o vlastní zkušenosti. Mayovy práce byly přeloženy do více jak 30 jazyků.

 

Buffalo Bill přijel do Evropy, protože věděl,  že tu  existuje velmi silný zájem o Indiány. Evropou už prošlo několik skupin, které předváděly umělecké výstavy o Americe,  jako měl George Catlin.  Na jaře 1887 přijel Buffalo Bill spolu se svým Wild West Show do Londýna, ukázat Ameriku Evropě.  Show přijela do Německa poprvé v r. 1890.  Na rozdíl od předešlých měst, kde byli Indiánští herci popisování v místních novinách jako divoši, německé noviny psaly souhlasně s Karlem Mayem a to velmi dobře o těchto hercích.  To bylo také v Německu, kde si redaktoři začali všímat dobrého zacházení Buffalo Billa s jeho indiánskými herci a psát o tom. Zmínili se i o skutečnosti, že byli indiáni posláni domů před nástupem zimy v r. 1980. 

 

Po návštěvě u Buffalo Billa, se o indiány začaly zajímat různé organizace a začaly sestavovat ve městech podobná Wild West Show a předvádět je.  Tady je přímá cesta k show a dalším skupinám,  protože se stále víc lidí  začalo  zajímat o studování kmenů severních Lakotů a také jejich protějšku Apačů,  ze  kterých znali doposud jen charakterního Winnetoua.    

 

Divoký západ je v Evropě stále živ a zdráv! Ale tento Divoký západ má tak velice málo společného s realitou nazvanou Amerika. Divoký západ pro mnoho Evropanů vždy byl a vždy bude mýtické místo kam Evropané mohou jít za jejich vlastním dobrodružstvím, do bitek z jejich vlastních hádek a ke snům o svých vlastních snech.  Jestliže by Divoký Západ nikdy neexistoval, pak by si ho Evropa musela vymyslet! (Foto- Karl May s manželkou na vystoupení Wild West Show.)

 

 

Bohumil Kašpárek (Hospodář z Moravy vlevo, dnes už po smrti), jako nejstarší jezdec Pony Expressu napodoboval životní styl westernového kovboje.  Kašpárek reprezentoval hnutí, které tvrdě bojovalo o přežití do rozpadu komunismu.

 

 Mnoho Evropanů je fascinováno životem kovboje zásluhou jednoho muže - Buffalo Billa  - a jeho Wild West Show se kterým procestoval celou Evropu více než před 100 lety. Mnoho neznámých venkovských městeček v Německu nebo Československu, se dokonce ještě dnes hrdě chlubí s tím, že  u nich vystupoval sám Buffalo Bill. Donedávna ještě žili pamětníci, kteří osobně viděli tohoto velkého muže.

 

Wild West Show  doslova udělal ze snů skutečnost pro miliony mladých chlapců a děvčat. Impozantní  Buffalo Bill vlastně naplnil Evropskou ideu moderního rytíře. Stal se osobností která vystoupila ze stránek románu Sira Waltera Scotta. Cody nepochybně vykonal  více než kdokoli před ním, protože vtisknul svoji tvář do Nového Světa.

 

Karel May se například oblékl ve stylu Buffalo Billa, když byl navštívit znovu jeho představení Wild West v Německu, kam přijel z cest po našich krajích a z Liberce v r. 1906.    

 

Codyho show  popularizovalo kovboje a indiány  a to vše dalo popud ke vzniku pozdější záplavy westernů. Názornou ukázkou je i   československé zaujetí pro  'TRAMPING.' Pouze v Čechách má tramp jiný význam než v angličtině!( Tam je to buď tulák, poutník, nebo šlapka- holka z ulice - pozn. Frank).  Moderní Československo vzniklo  v r. 1918, jako přímý následek politiky amerického prezidenta Woodrowa Wilsona, což pomohlo k rozpadu mnoha národů rakousko-uherské říše a k získání jejich samostatnosti.  Amerika a vše Americké bylo teď opěvováno a mělo své místo v srdcích obyčejných Čechů.

 

Tramping  je klidný a levný způsob cestování ve formě nově nabyté svobody na úrovni jednotlivce.  Následné generace děvčat a chlapců se tak naučily tábořit, jezdit na kánoi, chodit na výlety i  jezdit na koni,  prostě všechno co doposud dělali jen indiáni nebo kovboji. Country a westernová muzika tak dostala svůj  Český osobitý kulturní tvar.  Ale není to jen vybledlá imitace Nashvillu. Češi  do toho vkládají svůj domácí ráz, podobný rytmu jejich lidových tanců a polky, změněný v  další podobu cesty ke svobodě a jejího nedostatku pod komunismem v jejich vlastní zemi.

 

A jsou tu dokonce i Čeští kovbojové! 'Hospodář' (nedávno zemřel) byl například šlachovitý, bez vrásek,  šedesát pět roků starý mládenec žijící v horách Moravy který jako by se narodil v jiné zemi a v jiném století.   Byl manažérem, který naplnil svůj  život jako kovboj  pod komunismem. Před osmi lety ( psáno v r. 1992 - pozn. redakce), se bývalý tramp jménem Jindřich Bílek setkal s tímto Hospodářem. Spolu sestavili rekreační jízdu Pony Espressu přes Moravu Bílkova domovského městečka Suchdol. To vše je na úrovni znamenité jízdy  pro muže a koně.  Byl to další popud všem na cestu k pochopení svobody.  Komunisté už nemohli jízdu zakázat. Ale také nemohli ignorovat svou popularitu, nebo její skutečný význam.

 

Ironií je, že  teď už komunismus pryč a Pony Express bojuje o přežití pod kapitalismem. Pod komunistickým vládou, každý nabídl svoji pomoc zdarma. Bojovalo se proti společnému nepříteli. Teď nepřítel odešel a všechno se musí podmazat, komerční sponzoring je  zde téměř neznámý a z čeho uživit ženu , aby mohla sedět na své zahradě a dívat se mezi stromy na ujíždějícího jezdce?

 

V celé bývalé komunistické Evropě je to stejný příběh.  Dospělí muži a ženy prožívají všechen dosažitelný okamžik svého volna v přestrojení za kovboje a indiány a učí se jak přežít od pátku do neděle  jako pomocník na ranči nebo Lakota Sioux. Je to dobrá zábava.  Ale to také je to součástí dnešní doby. 

 

V západní Evropě jsou podobné tradiční kluby pro kovboje a indiány.  Tisíce Evropanů odloží své civilní obleky a kravaty a  každý pátek večer, nastoupí do svých automobilů aby odjeli do klubů v lesích  strávit víkend v teepee  nebo v chuck wagonu, s  jídlem i spánkem, prostě životem kovboje nebo Indiána.

 

Ovšem, toto nemohlo mít nic společného s komunismem, ale v  cestách českých trampů byla a je také touha po svobodě, dnes je to forma výpovědi proti konzumnímu diktátu společnosti, (v Německu to je například protest proti nezákonné střelbě z pušky, jízdě na koni nebo campování bez registrace v klubu a muset provádět tyhle činnosti jen v klubových prostorách!)

 

Je možná  snadné tropit si žerty z těchto víkendových  přeměn v kovboje a indiány. Ale málokdo chápe,  proč tihle lidé vydávají tak  značné peníze a postupují  riziko výsměchu za svá přestrojení. Jestliže Americká hranice je také Evropskou hranicí pak je to vše legitimní a   dává to smysl. Kovbojské a indiánské kluby se málo zmiňují o malé vzpurné partě trapperů, o kterých píší  současné záznamy. 

 

Mnoho indiánů v Belgii a Německu, se   například dostalo ve svém koníčku až k zájmu o ekologii. Prosazují indiánskou životní cestu a tyhle hodnoty jsou pro ně důležitější než příkazy k ničení přírody jejich šéfy a politická mašinérie ve jménu falešného boha jménem Pokrok. Jestliže je tohle projevem romantismu, pak ano, budiž.

 

Únik? Poblouznění? Asi. Ale tohle všechno jsou vzdělaní muži a ženy, počítačoví programátoři, dálkoví řidiči, dekoratéři interiérů,  pro které Americký západ nabízí jinou identitu nutnou pro jejich mentální životní rovnováhu,  prostředek k návratu do historie která dávala smysl víc, než  svět ve kterém se často odcizili; druhá cesta pro muže, co nachází svoji  novou totožnost a svůj vztah k přírodě.

 

Ovšem, mnoho obyčejných Evropanů dostalo teď možnost podívat se na Západ. Oni dobře vědí že jejich sen, ta  Amerika která  existovala jen krátce, se už nikdy nevrátí.  Ale oni jsou spokojeni s mýtem protože ten naplňuje jejich potřeby které je oslovují, mýtus je tu pořád  a nepochybně zůstane  hluboko v Evropské přírodě, následkem pouhé přechodné známosti cestou k realitě  nazvané Amerika.

 

Julian Crandall Hollick, je významný dokumentarista a režisér National Public Radio  WGBH/boston kde  šíří celostátně své vyprávění po 90 minut speciálně o historii "Winnetou and Old Shatterhand", o Evropském mýtu Amerického západu.

 

Povídání vyšlo s povolením z Montana Magazine© 1992 Julian Crandall Hollick iba@ibaradio.org

 

-----------------------------------------

 

Karl May's Imaginary America

 

 Listen to theme © 2002, Independent Broadcasting Associates, Inc

 

 

Buffalo Bill a Karl May..

 

(Pořád přemýšlím nad tím, jestli mám jet do Ameriky, abych viděl ona slavná místa Old West? Nebylo by lepší ponechat se své ideály a dál o tom jen snít ? - pozn. Nykl).

 

Ovšem, že May měl na Evropu určitý vliv, do jisté míry je v tomto ohledu  moc důležitý, protože  probudil v Německu a nejen tam,  lásku k indiánům, nebo alespoň vymazal  špatný obraz o Indiánech, protože nikdy nebyl v Americe.  Ale dnes nemohou mít jeho knižní příběhy šťastné konce, protože nejsou skutečné. Já se domnívám , že mnoho z nás má svůj koníček pokoušet se žít jako skuteční indiáni, ne jako Vinetou.

 

Dnes je  skoro  čtyři tisíce Němců, kteří si hrají, spí jak indiáni a kovbojové, nebo lovci kožešin (a konzumují  hodně jídla a pití - dobrého německého piva a klobásy). Předvádí  indiánské tance, i lasování a  každý je oblečen v ručně ušité reprodukci kostýmů podle pokoutních časopisů, aby naplnili tohle zvláštní okouzlení.

 

Hluboký všeobecný pohled na novodobého indiána ze Siouxského kmene Lakotů a rančera v Montáně, kteří měli svým způsobem svůj velký podíl na  mýtu o Vinetouovi a Old Shatterhandovi je až moc německý: Je to pouze láska k romantice. To je jen dnes velmi rozšířený všeobecný trend.

 

 Zatímco May velice zpracovával  Němce k chápání westernového života, jeho okouzlení  Amerikou mělo silné základy dávno před tím. Pracoval u prvních německých cestopisných spisovatelů, jako byli Karl  Anton Postl, Friedrich Gerstäcker a Balduin Möllhausen, které si dychtivě četl. Také byli populární v překladu  spisovatelé jako Zane Gray a James Fenimore Cooper.  Když Buffalo  Bill Cody přijel se svým Wild West Show navštívit Mnichov  v r. 1898 , ohromné zástupy lidí se tlačily do Theresienwiese, aby vše o čem četli, mohli vidět na vlastní oči.

 

Buffalo Bill přijel do Evropy, protože věděl,  že tu  existuje velmi silný zájem o Indiány. Evropou už prošlo několik skupin, které předváděly umělecké výstavy o Americe,  jako měl George Catlin.  Na jaře 1887 přijel Buffalo Bill spolu se svým Wild West Show do Londýna, ukázat Ameriku Evropě.  Show přijela do Německa poprvé v r. 1890. Pařížské show běželo až do konce roku 1889 a pak se Divoký Západ odvážil na rozsáhlé Evropské turné.  Angličané a  Italové byli nejvíce zaujati koňským jezdeckým uměním,  ale Němci, zvláště pruští vojenští představitelé se hlavně zajímali o rychlé vlakové přesuny celé společnosti. Němci byli ohromeni jeho efektivními přesuny po železnici a ve skutečnosti měl Cody vedle sebe celou cestu Německem jejich policejní agenty, kteří si osobovali nárok na tři jídla denně a cestu zdarma. Po první světové válce se začalo proslýchat, že Annie Oakley prozrazovala Němcům systém Buffalo Billova rychlého přesunu a ti pak podle toho přesouvali své vojenské transporty.  Když reportéři připomněli LI'L MISSIE že ona ustřelila cigaretu z úst německého císaře  (Wilhelma II) během turné roku 1890-91, poznamenala, že si  přála aby její střela nebyla přesná. (O třicet roků později pak vyprávěla Annie Oakley jistému novináři, že kdyby tenkrát věděla, že tento císař bude mít podíl na rozpoutání světové války, kde padne přes 50.000 Američanů, byla by asi mířila jinak!)

 

(Foto - Karel May se na počest příjezdu Buffalo Billa oblékl v jeho stylu,  když Buffalo Bill se svým kočovným divadlem Wild West Show znovu navštívil  Německo  v r. 1906 ).  

 

 V německém Strassburgu v r. 1890, se Cody vplížil do stanu Annie Oakley a napsal do jejího soukromého denníku:  "O tak krásnou a ideální  malou ženu, tajně usilují všichni muži celého světa. To mohu osobně odpřísáhnout. W.F. Cody, Buffalo Bill."

 

Existuje i mapa, na které je zakreslená trasa Buffalo Billova Show v r. 1890, kde je možno spatřit, jak jeho plné vlaky míří z Lince přes České Budějovice kolem Prahy a pak přes Liberec do Zittau a Dresden, kde se pak sešel s Karlem Mayem.  Na rozdíl od předešlých měst, kde byli Indiánští herci popisování v místních novinách jako divoši, německé noviny psaly souhlasně s Karlem Mayem a to velmi dobře o těchto hercích.  To bylo také v Německu, kde si redaktoři začali všímat dobrého zacházení Buffalo Billa s jeho indiánskými herci a psát o tom. 

 

Mnoho Evropanů je dodnes fascinováno životem kovboje zásluhou jednoho muže - Buffalo Billa  - a jeho Wild West Show se kterým procestoval celou Evropu před 100 lety. Mnoho neznámých venkovských městeček v Německu nebo Československu, se dokonce ještě dnes hrdě chlubí s tím, že  u nich vystupoval sám Buffalo Bill. Donedávna ještě žili pamětníci, kteří osobně viděli tohoto velkého muže.

 

 V květnu 2005, bylo ve městečku Hrušovany nad Jevišovkou otevřeno za účasti zástupců US Ambasády na ranči Rolftown - 1.Evropské Muzeum Buffalo Billa. Tam je možno se dozvědět vše o jeho cestách, Annie Oakley, Sitting Bullovi i o Karlu Mayovi.

 

Trasa Wild West Show  v r. 1906 - České a Moravské území

7. 8. 1906 Teschen (Těšín),
8.8.06 Mahr-Ostrau, (Moravská Ostrava)

 

9.8.06 Troppau, (Opava)
10.8.06 Prerau, ( Přerov)
11.8.06 Brunn,  (BRNO)
12.8.06 Brunn,  (BRNO)
13.8.06 Iglau, (Jihlava)

 

Pak přes Liberec do Německa

 
15.8.06 Zittau, GER (NEMECKO
8/16/06 Bautzen, GER
8/17/06  8/20/06 Dresden, GER
8/21/06 Chemnitz, GER
8/22/06 Chemnitz, GER
8/23/06 Zwickau, GER
8/24/06 Plauen, GER
8/25/06 Gera, GER
8/26/06 Weimar, (audience u císaře) GER
8/27/06 Eisenach, GER
8/28/06 Fulda, GER
Spolupráce s Mrs Lynn J. Houze, Curatorial Assistant Buffalo Bill Museum
Buffalo Bill Historical Center, 720 Sheridan Ave.  Cody, WY 82414
lynnh@bbhc.org (307) 578-4006 FAX: (307) 578-4076 www.bbhc.org

 

 

Kresba od  dalšího slavného muže – Zdeňka Buriana.

 

 

 

 Setkání dvou slavných osobností – Buffalo Bill a Karel May, Drážďany, rok 1906 . Mayovi bylo 64 let a přišel Wild West Show navštívit již po druhé (poprvé v r. 1890) i se svou manželkou Klárou.

 

 

 

Sepsal - Ladislav Frank Nykl.