Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení

Kamarádi zálesáci!
(Když připravujete dřevo na táborák, nebo na kuchyòský oheò, víte vždy které dříví se nejvíc hodí?  Které druhy dřeva jsou ale nejvýhodnější a jaké mají tepelné vlastnosti? Určitě víte jak na to, ale pro doplnění vašich vědomostí je tu ještě pár slov….)
Masòák by možná řekl, že je jedno, jakým dřevem budeme topit, hlavně, že hoří a hřeje. Není to pravda. Různé dřeviny disponují rozdílnou výhřevností a nehoří stejným způsobem. Obecně dáváme přednost tvrdému dřevu jako je dub, buk, jasan, habr, kaštanovník jedlý, ovocné dřeviny. Hoří krásným plamenem a produkují hodně žhavých uhlíků, ze kterých dlouho vyzařuje teplo.

Ať si vyberete jakékoliv dřevo, vždy musí být dobře proschlé (podíl vody v suchém dřevu dosahuje zhruba 15%), vlhké dřevo hoří mnohem hůř – velká část energie je spotřebována právě na odpaření vody obsažené ve dřevu. Hořící vlhké dřevo produkuje hodně kouře (spaliny mají vysoký obsah dehtu) a málo plamenů, prostě topení vlhkým dřevem je méně ekologické. (Indiáni jej používali na kouřové signály.)
často je ke spalování doporučované dřevo bukové, a to zejména kvůli tomu, že je u nás poměrně rozšířené, má vysokou výhřevnost a rychle schne. Musí být uskladněno pod přístřeškem ihned po poražení, rozřezání a naští-pání, v opačném případě velmi rychle trouchniví a ztrácí výhřevnost.
Buk a habr mají asi o 40% vyšší výhřevnost než smrk a jde možná o nejlepší a nejvýhřevnější dřevo - palivo u nás. Habr může mít výhřevnost i větší než buk.
Kaštanovník jedlý není příbuzný jírovců, ale buků, jeho dřevo je hustější a kvalitnější, hodí se dobře i na výrobu prken, trámů, sudů a jde o kvalitní topivo s vysokou výhřevností.
Dub je vynikající palivové dřevo, které však musí nejprve dva roky prosychat – na rozdíl od ostatních dřevin – nepřikryto pod širým nebem. Tím ho déšť zbaví tříslovin, které obsahuje. Teprve pak je třeba je uskladnit na jeden až dva roky pod přístřešek, aby proschlo. Má asi 70% výhřevnosti buku. Dává krátký a čadivý plamen, hoří pozvolna, dlouho udržuje žár. Vhodnější na volná ohniště a do kotlů než do obyčejných kamen (málo vzdu-chu).
Habr, jasan, javor mléčný, klen, babyka, akát a ovocné dřeviny jsou výborné palivové dřevo, ale vzácné.
Javor mléč a klen hoří dobře a trvale.
Jasan je velmi výhřevný, dobře hoří a dává málo sazí. Jabloò obecná hoří pěkným plamenem.
Také hrušeò a třešeò hoří velmi dobře.Jabloò a hrušeò mají asi 70 až 80% výhřevnosti bukového dřeva a jsou proto v tomto ohledu srovnatelné s dubem.
Švestka a třešeò mají ještě o něco vyšší výhřevnost. Švestka dává dobré uhlí. Také moruše má značnou výhřevnost a je dobrým palivem.
Jeřáb muk a akát dosahují často výhřevnosti buku. Akát hoří dobře, ale uhlí brzy uhasíná. Zanechává mnoho popela (na metr krychlový dřeva až 11,2 kg)
Bříza je listnatá dřevina s měkkým dřevem. Má velkou výhřevnost (jako dub), ale rychle hoří; je používána na zátop a k rozhoření ohně. Je to výborné palivo, hoří i syrové. Pomocí silně hořlavé březové kůry lze rozdělat táborák i za deštivého počasí. ( Podle starých trampů - bříza kdyby se nestyděla, tak hoří i pod vodou).
Platan má značně výhřevné dřevo a dává trvalý plamen.
Jilm polní má výhřevnost mezi dubem a bukem. Doutná ale a čadí a dává mnoho sazí.
Ostatní měkké dřeviny, jako je lípa, vrba, kaštan či topol, hoří špatně a málo hřejí (výhřevnost srovnatelná s borovicí obecnou a jedlí).
Kaštan (aj. stromy z čeledi jírovcovitých) má prostředně tvrdé dřevo, které hoří rychle a dává málo tepla.
Jehličnany uvolòují mnoho tepla, ale rychle hoří, vystřelují žhavé uhlíky a pryskyřice, kterou obsahují ve znač-ném množství.
 Jedle má asi o 3 % vyšší výhřevnost než borovice obecná a o 7% vyšší než dřevo smrkové.
Borovice obecná a jedle mají výhřevnost 70 až 90% výhřevnosti buku a borovice černá dosahuje značné výhřev-nosti 85 až 117% výhřevnosti buku.
Výhřevnost smrku je o něco menší než jedlová. Limba hoří rychle a výhřevnost je malá. Borovice vejmutovka hoří jako špatné dřevo smrkové. Modřín hoří s praskotem a jeho výhřevnost je nepatrně nižší než u borovice obecné a vyšší než u smrku (80% výhřevnosti buku).Výhřevnost borovice vejmutovky je malá (jako u špatného dřeva smrkového.
(Úryvky z knihy Dřevo - historický lexikon, sestavil a doplnil - Frank.)