Hodnocení uživatelů: 0 / 5

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 

Proč se naše město jmenuje Chodov?

Jméno našeho kraje se v podobě Sudéta prvně objevuje ve starověkém díle Claudia Ptolemaia v letech 166 - 178 po Kr. ve formě Sudeta óré, jako Sudeti montés (Sudetské hory či pohoří, neboli pojmenování jednoho z horstev ve Střední Evropě.) Někteří tvrdí, že šlo o Krušné hory, jiní soudí, že starověký zeměpisec tím slovem neoznačil nic konkrétního, že je použil jen jako obecné označení středoevropských hor a neproniknutelných lesů. Je skoro jisté, že slovo Sudéta je původem keltské a v překladu znamená Les kanců nebo Kančí les.

Ve II. století římští vojevůdci a cestovatelé, např. Tacitus, kteří se dostali až na naše území poznali, že kmeny, které zde pobývaly i když mají různá jména, mají jednu společnou řeč, jíž se navzájem dorozumívají a jsou tedy příbuzní. V latině, když je člověk příbuzný, bratrský, jedné řeči, je označován slovem germanitas. Z tohoto slova vzniklo slovo Germáni, takže z toho byl název kmene podle příbuzného jazyka.

Název Krušné hory nepochází od „krušného“ života, ale od „krušení“kamene. Oblast známá hornickou činností přinášela na jedné straně zisky, na druhou stranu to ovšem znamenalo i obrovskou dřinu těch, kteří nejrůznější rudy dobývali. Němci nazývají tyto hory Erzgebirge (Rudonosné pohoří). Horníci vykonávali všechny práce ručně, vždyť střelný prach se začal používat až v 18.stol. A tak přišla ke cti všemožná kladiva a kladívka, sochory, želízka. Pomáhal i oheň. Žár hořícího dřeva způsoboval rozpukání horniny a její snadnější odlamování. Právě tomuto způsobu se říkalo krušení a odtud také pochází místní název hor Krušné…

(Promiňte mi tohle odbočení, ale mě to nedalo, abych nezalovil ve svých vzpomínkách. V r. 1972 udělalo Kulturní středisko Karlovy Vary ve zdejším Kass Klubu v Rybářích soutěž pro mladé kapely. Tahle soutěž byla díky Husákově režimu tématicky zaměřená na Krušné hory. My jsem tenhle nesmysl jako kapela odmítli, ale našlo se pár folkových kapel, kterým nevadilo patolízalství a kde očekávali rychlou kariéru. Byly tam hrozné texty i melodie, ale jen jeden text mě svou hloupostí úplně omráčil. Zněl asi takhle:

Dříve tu byly hory Krušné

Dneska už né…

Ale vraťme se opět k nejstarším dějinám jména Chodov našeho regionu.

Dodnes jsou tu jména Chodová Planá, Chodov u Karl. Varů i Chodov u Bečova. Jména těchto obcí na mnoha místech svědčí o tom, že by mohl být založen Chody, o čemž svědčí jejich názvy, psané němčinou velmi pokrouceně. Někteří historici se nás tak snaží přesvědčit o tom, že to vše má návaznost na kmen Chodů od Domažlic a že ve většině obcí ve Slavkovském lese, prováděla svoje slavnosti v Chodském kroji. To je nesmysl, tady bylo vždy více obyvatel německé národnosti než Čechů a nemá smysl si vymýšlet a něco si nalhávat.

U Mariánských lázní a Tachova je dodnes městys Chodová Planá (Kuttenplan). To už je hraniční městečko a zde opravdu žili Chodové, kteří dělali tu samou práci jako ti u Domažlic. Hlídali hranice a tudíž chodili pěšky a honili pašeráky. Tady by mohli mít dějepisci pravdu. Horší to ale bude s dalšími místy, které mají také v názvu Chodov.

U Nové vsi ve Slavkovském lese je také Chodov u Bečova (Chodau bei Petschau).

Gängerhof - Chodov (u Bečova), německý název obce vznikl roku 1567 podle tehdejšího bečovského zámeckého hejtmana Hanse Georga Gängera. Po r. 1945 nastalo počešťování a tenhle typicky německý název se už nehodil. Protože jméno Gänger - chodec, tulák byl navržen na zasedání MNV 1947 a byl po projednání schválen podobný název Chodov (jako Chodec). Nejde tu totiž o ves chodskou, jak se z názvu mylně zdá, ale obsahuje základní smysl původního názvu.

Dnes jeměsto Chodov u Karlových Varů největší v Sokolovském regionu. Spojuje jej s podobnými místními názvy skupiny lokalit roztroušených po českém vnitrozemí, jimž je rovněž společný slovní základ "Chod". Jejich názvy jsou odvozeny od staročeského osobního jména Chod a v původním významu znamenaly vlastně místo osídlené Chodovými lidmi nebo Chodovu ves. Rozdílné interpretace názvu Chodova mají nicméně jedno společné a sice to, že dokládají slovanský nebo staročeský původ jeho zakladatelů a nejstarších obyvatel. Chodov není tímto odvozen od slova chodit, nemá nic společného s Chody na Domažlicku.

Chodov – část Prahy.

Tohle jméno vzniklo díky Spolkové činnosti Pražanů pro Chodsko a Pošumaví jen v Praze. Záhy se přejmenovalo na spolek Psohlavci  Praha. Ten vznikl v Praze na Smíchově v restauraci „U čísla 1“ roku 1936. Pražáci se oblékali do Chodských krojů, tancovali a zpívali písničky z Jižních Čech a podnikali zájezdy na různé poutě v okolí Domažlic. To se utlumilo po dobu války, ale v padesátých letech, kdy byly povolen jen lidový folklor a písničky, se mladí členové ČSM (Československý Svaz Mládeže) takto svými tanci a „zpěvankami“ snadno dostávali ke kariéře v KSČ. Na každého 1. máje bylo v Pražském průvodu vidět jen Moravské i Jihočeské kroje a jejich písničky a my jsme se museli ve škole pracně učit i sovětské častušky o Čapajevovi a Kaťuše, třebaže jsme jim skoro nerozuměli.Zatímco venku (za kilometry z ostnatých drátů) řádil Rock and Roll - Elvis Presley, Bill Halley, Johnny Halliday a další, my jsme se museli učit zpívat třeba o tom, jak od „Buchlova větor věje“. Prostě vymyšlený folklorní Chodov v Praze a vnucený folklor i v krajích kam nepatřil, nemá se základy a dějinami Moravanů i opravdových pohraničních Chodů nic společného. Díky tomu, jsem si dodnes neudělal dobrý vztah k těmto písničkám. Já vím, že za to nemohou, ale nás ve škole nutili zpívat třeba o tom ...“dneska nevěsta zajtra žena, kdes večer budeš začepená“. Když jsme se jako děti ptali co to je, tak to nevěděla ani naše soudružka třídní, ta byla ruštinářka.(„Dnes už vím, že přišla žena pod čepec, což byl symbol vdaných žen.“) I když nezpívám Moravské lidovky, přesto tam mám hromadu dobrých kamarádů a tímto je zdravím.

Název města Sokolov

Město Sokolov dle pověsti, dostal své jméno podle toho, že jeden lovec u Ohře - Eger choval sokoly a tím založil osadu, ze které se postupně stala obec a ta byla nakonec povýšena na město. Slavnostně je sám nad Röhrbrunnen (kašna) na tržišti v Sokolově postavena jeho socha, která ho symbolizuje jako sokolníka, který má Hüfthorn - ramenní pás a psa po boku. To určuje jeho, že je to jeho socha sokolníka, který je považován za zakladatele města a jeho jméno se nazývá v němčině "Wastel" (Sebastian).

Paní Bernau (Comotovia ) připouští, že není vyloučeno, že to bylo snad ve 12. století, protože nejen vznešení lidé, ale i samotné pastorační pobožnosti na pravém břehu řeky Eger – Ohře jsou dlouhé louky půdy v Čechách a lov s vášní v sokolnictví byl zde počat, ale to platí více, že k výše uvedeným oznámením pouze název lokality dodali látku. V erbu Sokolova byl jestřáb od nejstarších dob a to když byl postaven jako socha ve městě. V jeho současné podobě a tak je už jen od  roku 1724 sokolnická socha, která je ozdobou města .

Z "jestřábů a sokolů", se odvozují i místní jména, která se vyskytují často jak v němčině, tak ve slovanských oblastech. Historický původ těchto jmen je neznámý, ale pravděpodobně hodně starý. Pouze z obce Sokoleč u Poděbrad je řečeno, že se tam cvičili ještě v 16. století lovci jestřábů z Poděbrad. Tato vesnice je slovanská a svoje jméno i jeho pověst si uchovalo jako náš cíl na německých územích Sokolovska.

Co ale má společného Památník bitvy u Charkovského Sokolova na Ukrajině, se Sokolovem na tehdy německém Západě Čech? NIC !! (Naleznete jej v centru města na kruhové křižovatce u Městského úřadu.)

 (foto Ivo Dankovič) 

                            
pomník SokolovPamátník stojí u křižovatky před budovou městského úřadu. Na kamenném podstavci je umístěna stojící bronzová socha vojáka v zimní ústroji se samopalem v ruce. Byl slavnostně odhalen 11. 11. 1951 a jedná se o dílo sochaře Vendelína Zdrůbeckého. Byl postaven na paměť prvního bojového vystoupení 1. československého samostatného praporu v bitvě u Sokolova dne 8. 3. 1943 v tehdejším SSSR. V podstavci je symbolicky uložena prsť z bojiště.

Název zdejšího města Sokolov, byl změněn v roce 1948 (dříve Falknov, Falkenau).Slavnosti při příležitosti přejmenování města se osobně účastnil generál Ludvík Svoboda. (Zřejmě tady chtěl vytvořit ze zdejšího města Falknov (Sokolov) ukrajinské Sokolovo).

Název města původně vychází ze "sokolnictví". Na ně odkazuje historická kašna se sokolníkem na Starém náměstí. Nikdy jsem nic neměl proti památníkům za svobodu naší republiky. Vážil jsem si a stále vážím těch co za nás položili své životy. Učili jsme se také o této bitvě ve škole a já věřil, že se vše událo tak, jak to bylo v učebnicích. Přesto jsem nepřestal pátrat po smyslu celé této operace. Našel jsem však i svědectví, které mluví o tomto aktu zcela jinak:

„Názory účastníků bitvy, které by narušily propagandistický obraz o bitvě, mohly být u nás publikovány až po pádu komunismu. Artur Alter se vyjádřil takto: „V průběhu tří dnů padlo a bylo zraněno na 500 vojáků, většinou židovských. Plukovník Svoboda nás tehdy použil jako strategických pokusných králíků v boji proti Němcům.“ Ještě tvrději se vyjádřil Karel Hahn: „Považuji bitvu za velký debakl. Bylo to velmi neodpovědné, poslat lidi s obyčejnými puškami proti německým tankům a motorizovaným vojskům. Ruská podpora pozůstávala jen z několika děl, ale Rusové byli první, kteří z boje utekli. Morálka a celistvost naší jednotky udržoval více kapitán Lomský než Svoboda. To, co se o tom všem potom oficiálně psalo, to už byly vykonstruované legendy, kterých bylo třeba z propagačních důvodů.“

Památník bitvy u Sokolova na Ukrajině, která se konala dne 8. března 1943, byl tímto nevhodně zasazen do oblasti poněmčelých Sudet – do Flaknova. Je to podle mne urážkou všech československých vojáků, kteří položili své životy za svobodu své vlasti! Jak to, že to dodnes nikdo nedokázal pochopit a nezakročil? Vždyť tohle město neosvobozovali čs. vojáci, ani Rudá armáda. Dne 7. května 1945 osvobodila 1.pěší divize gen. Waltera Robertsona, která patřila do V.sboru generála Pattona - Sokolov, Loket, Horní Slavkov, Chodov a Nejdek.

Frank Nykl.