Hodnocení uživatelů: 0 / 5

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 

Rok 1949 a bylo mi 5 let.Frank

Rok 1949 a bylo mi 5 let. Frank

     Socha Kamzíka na kopci nad hotelem Pupp (za komunismu hotel Moskva) – je původní socha z roku 1851, jejímž autorem byl berlínský sochař August Kiss.

Na skalní útvar nechal sochu nainstalovat baron Lützov, chtěl zesměšnit smyšlenou pověst o objevení vřídla, podle pověsti se tomuto říká Pod Jelením skokem. Prostě se vlastně vysmíval skutečnosti, že by jelen, byť ve smrtelném nebezpečí, skočil ze skály. Tvrdil, že to není možné, prý zvíře, které by něco takového udělalo, mohl být jedině kamzík. Lázeňští hosté to pochopili jako humor a tak se s tím smířili.Vary to vzali za své a obrázek sochy se dostal na pohlednice. Tato socha byla roku 1984 zničena vandaly. Kopii zhotovil z bronzu karlovarský sochař Jan Kotek v roce 1986.

 1909 KVRadní vzali sošku jako součást historie a město v dobách hlubokého socialismu neváhalo a do nového kamzíka okamžitě investovalo. To jen svědčí o jeho výjimečnosti jakožto symbolu světových lázní

      V r. 1707, císař Josef 1. v dokumentu s datem 13. prosince povýšil Karlovy Vary na Královské svobodné město a potvrdil opět jeho výhody. Spíše v cizích kronikách o Karlsbadu jsou léta 1711 a 1712, kdy Petr Veliký, Ruský car, zde zůstal jako lázeňský host a s velikým úspěchem navštívil všechny místní řemeslnické obchody aby pak demonstroval svoji praktickou znalost tím, že sám vyrobil podkovu, když koval ve vesnici a když vysoustružil krabici ze slonoviny, kterou prý pak dal faráři Böhmovi jako dar. Naproti kolonádě je dům, který jako řemeslník prý pomáhal stavět a je tam i cedule s jeho jménem. Byl zde populární pro svou odvahu a velikou tělesnou sílu, spojenou s riskantní jízdou na vrchol Jeleního skoku bez sedla na farmářském koni i pro svou štědrost s četnými dary.

 

Karlovarské zákony a nařízení z r. 1836.

Město má nadto tři vojenské policisty a 18 civilních ponocných.

Rychle a neopatrně jezdit na koni ve městě nebo na silně znečišťovat koňským trusem ulice je přísně zakázáno. V případě nezaplacení nastává zabavení drožky do pokuty 25 do 100 fíorinů., kočí je zatčen a když napadne stráž, může dostat také tělesný trest.

Všechny vojenské osoby, které se v Karlových Varech zdržují , musí odložit svou poboční zbraň.

 

Všichni kdo hrají hazard a jmenovitě zkažené osoby hazardních hráčů, mají zákaz, zde je to přísné! Hazardní herny zde neexistují!!

 

Noční hlídku drží ozbrojení vojáci a noční hlídač, proto na důkaz své bdělosti každou hodinu prostřednictvím rohu označí svou polohu. Svou pozornost musí věnovat všem  nočním neplechám

, zejména ale na každý zárodek ohně. Na zadní straně radnice, stojí Městská věž , která byla vystavěna v r. 1608 na místě hradu který tu byl postaven za Karla IV v r. 1364 a byl darován městu Maximilianem II. Tato věž obsahuje věžní byt ponocného, který musí bít do odděleného zvonu od kostelních hodin, při hlášení obvyklých požárních poplachů, nebo dalších zpráv. Každou hodinu udeří na zvony a musí při tom stát venku na dřevěném kruhovém ochozu Městské věže.

 

Protipožární zařízení v Karlových Varech je vzorné. To jsou tři protipožární zásobníky s vodou, totiž na Kostelním náměstí, na Tržišti a na Zámeckém vrchu, kde jsou velmi dobré přístroje a mimo jiné obsahují i šest velkých požárních hadic. To vše nechal zhotovit Ferdinand Rohn v Greitzu. Je to dlouhé a pohyblivé vodní potrubí, jehož konec je ponořen do řeky Teplé, nebo vede do druhé vodní nádrže.

 

Lehké ženské mají ve městě procházky naprosto zakázány. Nemocné v Karlových Varech vyhledával hrabě A. Schlick a sjednával jim v nemocnici na Chebské silnici ubytování. Další pak žijí z almužny městského úřadu a od almužny Karlovarských lázeňských občanů.

 

Z historických materiálů sestavil Frank Nykl.