Hodnocení uživatelů: 0 / 5

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 

Palcát Jana Žižky.

Jak se dostala tahle velitelská zbraň až do západního cípu naší země?
Když se v padesátých letech natáčely „historické“ velkofilmy o husitech a z Jana Husa se pracně dělal Lenin jak to, že nikdo z filmařů nic nevěděl a jediném palcátu, který je zde ve sbírce?

   

 

Poblíž Mariánských Lázní je zámeček Kynžvart, který patřil knížeti Metternichovi. Třeba ještě nevíte o palcátu Jana Žižky, který je zde opravdu unikátem a který se  nikde jinde nedochoval. Zajímavosti a kuriozity zámeckých sbírek jsou na velké úrovni, protože „už prvním kustodem Metternichova muzea se stal bývalý chebský kat Karl Huss. Tento muž byl postavou nepochybně výjimečnou. Pocházel ze staré katovské rodiny a neměl v podstatě možnost volby jiného povolání. Přesto se po celý život věnoval studiu a shromažďoval sbírky přírodnin i historických artefaktů z Chebska. Sepsal také obsáhlou kroniku tohoto regionu. Jeho znalostí si cenili významní představitelé evropské vědy, například i Johann Wolfgang von Goethe, jenž jej v Chebu několikrát navštívil. Podle rodinné tradice pochází rod od bratra českého církevního reformátora Jana Husa." (Podle lékaře Petra Maška).

Palcát Jana Žižky. K tomuto palcátu je zajímavý zápis, který nadiktoval na smrtelné posteli poslední opat plasského kláštera a tam uvádí, že „tento palcát po celá staletí skrývali v plasském klášteře a že to byl palcát, kterým vládl ten rebel Žižka, který tolik našich bratří zahubil." A protože Metternich plasský klášter po jeho sekularizaci získal, tak také tento palcát zařadil do svých sbírek i s tímto zápisem.

Poprvé se o tomto železném palcátu dozvídáme v zápise, který pořídil vrchnostenský úřad v Plassích u Plzně v roce 1841. Píše se zde, že páter Cornelius Werner, poslední cisterciánský kněz a profesor ze zrušeného plasského konventu, odevzdal sloužícímu Schisselovi na smrtelné posteli železný husitský palcát s těmito slovy: „Zde dostáváš na památku zbraň, kterou vládl český rebel Žižka, se kterou mnozí moji duchovní bratři svůj život ztratili a zabiti byli. Tento strašlivý nástroj byl až do zrušení kláštera pečlivě opatrován v kapli konventu a od té doby přechází od jednoho bratra na druhého. Já jsem nyní ten poslední, který ho má v držení. Vezmi ho a opatruj až do své smrti a řádným způsobem s ním nalož, až nastane konec Tvých dní." 

palcat.jpgZápis s tímto textem je novým a dodnes vlastně zcela neznámým pramenem zvláštní skutečnosti, že Cisterciáni ve své klášterní kapli uchovávali někdy od roku 1424 až do roku 1785, kdy byl klášter výnosem císaře Josefa II. zrušen, po celých 361 let originální palcát tohoto „českého rebela "

Jan Žižka z Trocnova (nar. kolem 1360 - zemř. 11.10.1424) se osobně zúčastnil několika vojenských akcí na Plzeňsku. Tak v lednu 1420 dobyl kláštery Chotěšov a Kladruby. Jeho palcát se do plasského kláštera mohl ale nejspíš dostat až v posledním roce vojevůdcova života. V polovině května r. 1424 podnikl Žižka výpravu na Plzeňsko. Z Karlštejna proti němu 17. května poslali pomoc Plzni a Žižka ustoupil rychlým pochodem přes Žatec a Louny až ku Praze, kde byl už za osm dní obležen v Kostelci nad Labem. Svůj palcát už přitom možná postrádal..

 Páter Joachim Auer (zámecké muzeum převzal v roce 1838 po smrti prvního zámeckého kustoda - posledního chebského kata Karla Hussa). Kustod zařadil železný palcát do sbírek a pečlivě zaznamenal jeho příběh. Další správce sbírek prof. Paul Rath k zápisu připsal některé své pochybnosti, jestli si mnich na smrtelné posteli celý příběh náhodou nevymyslel. Nezdálo se mu totiž dost pravděpodobné, že by byl železný palcát takového rebela po staletí uchováván v kapli plasského konventu. Po poválečné konfiskaci zámku Kynžvart a jeho sbírek byl v roce 1953 také pořízen nový soupis mobiliáře. Najdeme tu také onen palcát Jana Žižky, zapsaný už ale jen jako „palcát železný se stáčenou rukojetí, dřevěnou a železnou, výška 67." V tomto ani v žádném pozdějším soupisu až do dnešních dnů už nenajdeme ani zmínku o příběhu husitského palcátu, kterým „vládl český rebel Žižka". Palcát proto visí zcela nenápadně v zámecké zbrojnici, kterou denně prochází několik set návštěvníků a jeho příběh je tu teprve dnes.

Z historie zámku Kynžvart podle kastelána Miloše Říhy - sestavil a doplnil L.F. Nykl.