Články Blogu
Chodovský odsun Čechů
V poslední době se opět začalo v Německu psát o poválečném vystěhování (chcete–li o vyhnání) sudetských Němců z našich pohraničních krajů. Nelítostná svědectví o krutosti Čechů, proti nevinným Němcům byla nedávno přeložena do angličtiny a předána Americkým historikům a veřejnosti. Je pravdou, že se s Němci tehdy nenakládalo dobře a dávalo se jim za vinu rozpoutání války a smrt milionů lidí. Ve všech svých článcích a příbězích o historii našeho kraje, jsem však nikdy neopomenul zdůraznit, že poválečnému odsunu předcházel odsun Čechů v r. 1938. Někteří Češi se pak po válce snažili pomstít své rodiny, které skončily v Táborech smrti, ale k vraždám nevinných občanů prakticky nedocházelo, hlavně ne u nás na Karlovarsku. Že byli někteří Němci úředníky okradeni o rodinné šperky a cennosti, je bohužel pravda, ale ne zase v takovém měřítku, jak nám dnes pokoušejí vnutit. Tolik peněz ani šperků mezi zdejšími dělníky a sedláky prostě nebylo. Některé drastické příběhy odjíždějících Němců i vyprávění jedné ženy o vraždě jejího manžela v Chodově, jsem si přečetl z angličtiny a protože znám hodně historek a příběhů o konci války na Karlovarsku, nějak se mi to vše nezdálo pravdivé.
Tohle povídání jsem dnes poslal kamarádovi Jirkovi Vaňkovi (George Vanek), kterého jsem dobře znal z Karlových Varů, kde bydlel do Charty 77 v Ondřejské ulici. Neustále mě bombardoval tím, že se ptal co tu pořád ještě dělám, v tomhle nesvobodném a rozkradeném státě?. Opomněl jsem zdůraznit to, kde dnes ten kamarád bydlí. Je to Sydney Austrálie.
Když jsem byl po podpisu Charty77 na výslechu STB bylo to už v Sokolově v rohovém domě u mostu před pomníkem vojáka. Dole v přízemí se vydávaly řidičáky a nahoře v podkroví mělo STB výslechovou místnost a tam mi po předvedení řekli.
"Znáte Jirku Vaňka?"
" Ano, ale ten už je na Západě, už je mimo váš dosah."
"To se mýlíte pane Nykl, my máme dlouhé prsty. On odešel do Německa a nedávno vystupoval v Rádiu Svobodná Evropa. Je to blbec, měl možnost se k nám začas i podívat, ale teď se už nepodívá ani skrz dráty. My mu dáme Svobodnou Evropu! Ani v té Evropě dlouho nezůstane! My se postaráme, aby zmizel hodně daleko."
A měli pravdu, jak to udělali nevím, ale nakonec skončil v Austrálii a zpátky už se mu nechce.
Zde je moje odpověď:
Ahoj Jirko.
Já mám totiž velký rozsah toho co píšu. Jedna se o trampské příběhy a historie, tímto skautské i turistické povídání o přírodě. Pak mapuji historii našeho kraje, hlavně osvobození US Army a povídání o lidech co tu kdysi žili. Svého času jsem skládal trampské písničky ve swingu. Píšu taky o trampské muzice a dělám občas porotce na festivalu Tradiční Trampské muziky. Píšu pro časopis "Hory doly", kde dělám propagaci našeho kraje v turistice a vyprávění pro české Indiány z westernových vesniček o jejich amerických idolech. Sepsal jsem kolem 15 knížek o Wild West a hlavně o Buffalo Billovi na našem území, když zde vystupoval v r. 1906. Založil jsem Muzeum Buffalo Billa na ranči Rolftown pod Brnem a hrál tam i v parodii na western s brněnskými herci. Pak jsem tam těžce onemocněl se srdcem. Vystupoval jsem se svým vyprávěním o westernu jak na farmě Bolka Polívky tak na Custerovych manévrech u herce Václava Vydry. Vystupoval jsem se svým povídáním na několika dalších rančích, hlavně na Moravě a byl jsem 3x se svým povídáním o westernu v TV. Jednou na Nově a dvakrát na Primě. Dělal jsem na 30 let trampského sheriffa několika osad a sepsal jsem Historii Trampingu, hlavně v Sudetech. Píšu taky o karlovarských postavičkách i vzpomínky na Karlovy Vary v r. 1968. Překládám (s pomoci Translátoru a tím co znám) z angličtiny a němčiny stará vyprávění o Karlových Varech a topografii našeho kraje před 160 lety. Spolupracují s Karlovarským a Chebským Muzeem, stejně tak i s Muzeem v Ústí nad Labem. Poslal jsem jim tam mimo jiné i úryvky z paměti mého dědy, který byl z tohoto kraje a pomáhal tam zakládat dokonce v r. 1905 v Libochovicích Sociální Demokracii.
Mě články, povídky a reportáže se otiskují po celém světě od Austrálie, přes Slovensko a naší republiku, až po Texas a Colorado v USA a Vancouver v Canadě. Posílám své články taky do Švýcarska a Německa. Prostě mám toho moc a nemám čas myslet na to, že mi už díky mému srdci, nezbývá moc času. Frank.