Články Blogu
V prosinci 1972 jsem jako vedoucí trampské kapely „Pekelníci" dostal pozvánku od Karlovarského Svazu Hudebníků do jejich klubovny. To bylo tenkrát na Masaryčce (ulice Lidové armády) vedle Antikvariátu. Nevěděl jsem o co se jedná a také to nevěděli vedoucí dalších kapel, co jsme se tu sešli. Tak nám to řekli rovnou: „Za pár měsíců (v únoru 1973) se bude v Sokolově konat festival nazvaný „Politická píseň - Sokolov" a tak vás žádáme, abyste se toho taky zúčastnili.Kdo odmítne dnešní angažovanou tvorbu, nebude perzekuován, ale ani propagován. Těžko se vám bude pak shánět podium pro svá vystoupení a posluchače. Nakonec budete muset sami přestat pro nezájem publika. Prostě bude to váš neslavný konec.!"
Ani jedna trampská kapela, která spadala pod Karlovy Vary to nepodepsala a my Pekelníci jsme se také odmítli téhle šaškárny zúčastnit. Podepsali to jen lidovky, folk, dechovky a vážná hudba. Když jsem vycházel ven, zastavila mě paní Šestáková, vzala si mě stranou a řekla mi." Víte Láďo, my jsme to museli udělat, přišlo nařízení ze shora a tak se nezlobte. U vás je mi jasné, že pár let po invazi spojeneckých vojsk do naší země nebudete skládat texty a zpívat o lásce k Sovětskému Svazu. To jsem od vás ani nečekala a tak vám držím palce, ať ještě dlouho vydržíte."
Já jí podal ruku a tak jsme se rozešli. Jako „Pekelníci" jsme vydrželi ještě skoro 5 let.
Frank Nykl.
Co má společného Památník bitvy u Charkovského Sokolova na Ukrajině, se Sokolovem na tehdy německém Západě Čech? NIC !! (Naleznete jej v centru města na kruhové křižovatce u Městského úřadu.)
(foto Ivo Dankovič)
Památník stojí u křižovatky před budovou městského úřadu. Na kamenném podstavci je umístěna stojící bronzová socha vojáka v zimní ústroji se samopalem v ruce. Byl slavnostně odhalen 11. 11. 1951 a jedná se o dílo sochaře Vendelína Zdrůbeckého. Byl postaven na paměť prvního bojového vystoupení 1. československého samostatného praporu v bitvě u Sokolova dne 8. 3. 1943 v tehdejším SSSR. V podstavci je symbolicky uložena prsť z bojiště.
Název zdejšího města Sokolov, byl změněn v roce 1948 (dříve Falknov, Falkenau).Slavnosti při příležitosti přejmenování města se osobně účastnil generál Ludvík Svoboda.
Název města původně vychází ze "sokolnictví". Na ně odkazuje historická kašna se sokolníkem na Starém náměstí. Nikdy jsem nic neměl proti památníkům za svobodu naší republiky. Vážil jsem si a stále vážím těch co za nás položili své životy. Učili jsme se také o této bitvě ve škole a já věřil, že se vše událo tak, jak to bylo v učebnicích. Přesto jsem nepřestal pátrat po smyslu celé této operace. Našel jsem však i svědectví, které mluví o tomto aktu zcela jinak:
„Názory účastníků bitvy, které by narušily propagandistický obraz o bitvě, mohly být u nás publikovány až po pádu komunismu. Artur Alter se vyjádřil takto: „V průběhu tří dnů padlo a bylo zraněno na 500 vojáků, většinou židovských. Plukovník Svoboda nás tehdy použil jako strategických pokusných králíků v boji proti Němcům." Ještě tvrději se vyjádřil Karel Hahn: „Považuji bitvu za velký debakl. Bylo to velmi neodpovědné, poslat lidi s obyčejnými puškami proti německým tankům a motorizovaným vojskům. Ruská podpora pozůstávala jen z několika děl, ale Rusové byli první, kteří z boje utekli. Morálka a celistvost naší jednotky udržoval více kapitán Lomský než Svoboda. To, co se o tom všem potom oficiálně psalo, to už byly vykonstruované legendy, kterých bylo třeba z propagačních důvodů."
Památník bitvy u Sokolova na Ukrajině, která se konala dne 8. března 1943, byl tímto nevhodně zasazen do oblasti poněmčelých Sudet. Je to podle mne urážkou všech československých vojáků, kteří položili své životy za svobodu své vlasti! Jak to, že to dodnes nikdo nedokázal pochopit a nezakročil?
Frank Nykl.