Včera (1.11.2012) jsem byl zase ve špitále v Sokolově (pumpovali mi opět po několikáté vodu z břicha) a zpátky mě vezl saniťák, který se se mnou dal do řeči. Byl mladý a tak měl mladé názory na svět. Začal mi vyprávět o tom, že za komunismu bylo líp, protože byla práce. Tak jsem ho nechal domluvit a řekl jsem mu jak to vidím dnes já. "Práce sice tolik není, ale kdo chce, ten práci najde." On mi řekl, že si každý chce vydělat a tak nebude dělat práci, za kterou je málo peněz. "A jsme u toho", řekl jsem. "Když jsem ve špitále rozepisoval provolání Charty 77, aby lidé věděli proti čemu je nutí protestovat, byl jsem udán a odvezen k výslechu na STB. Potom mi nikde nedali práci. Z operačního sálu chirurgie jsem byl vyhozen a chvíli jsem myl nádobí v hospodě, kácel stromy, kopal meliorace a zase vyhazov. Kamkoliv jsem nastoupil, dostali telefonický příkaz, že mě nesmějí zaměstnat. Na STB mi řekli - jestli nebudete mít do 14 dnů stálou práci tak vás zavřeme za příživnictví! Musel jsem odejít z Karl. Varů a nakonec jsem dostal práci v Sokolovském okrese ve fabrice Chodos, jako pomocný dělník." Mladí lidé mají dnes na výběr dostat jakoukoliv práci a nikde je za jejich politický postoj nevyhodí. Nemají v patách paragraf 203 - příživnictví a jejich rodiče nejsou pronásledováni za napomáhání příživnictví, když jim dají najíst. Jak mohou mladí tvrdit, že jen za komunistů byla práce? Dnes je také práce, ale kdo chce víc peněz, nemusí dělat a může ji dál hledat. Je tu možnost výběru. Já ho neměl! Já měl v patách kriminál, výslechy, noční prohlídky bytu, nadávky a napadání.Byly prázdné krámy a plné kriminály. Tohle chtějí zpátky? Asi tomu přestávám rozumět, nebo těm mladým nikdo neřekl pravdu o tom, jak žili ti, co nedokázali ohnout páteř a podlézat. Proč o tom jejich rodiče a škola mlčí? Že by to nevěděli?
Frank Nykl.