Hodnocení uživatelů: 5 / 5

Aktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnocení
 
 

Co je to hrdinství?

Vlak Svobody Aš - Selb.

Na tomto místě se dá mluvit o velkém hrdinství mnoha čestných lidí, jako byli atentátníci na R. Heydricha Gabčík a Kubiš a hlavně Tři Králové, jak je nazývalo samo Gestapo, důstojníci Balabán, Mašín a Morávek. Morávek neschoval své pistole do peřin jako Fučík, aby to odnesli hostitelé u kterých byl na návštěvě, ale při svém zatýkání u Prašného mostu v Praze vystřílel asi 50 ran ze dvou svých pistolí a těžce zranil několik gestapáků, než byl sám zastřelen. Je zde i hrdinský útěk bratří Mašínů. Dnes bych chtěl ale hovořit o hrdinství obyčejných železničářů, Konvalinky a Truksy, kteří i se svými rodinami nastoupili do vlaku směrem do Aše a projeli hranici bez jediného výstřelu z jejich strany, až do německého Selbu. Říkali o nich, že jsou „Teroristé", ale oni naopak před terorem utíkali.

Jelikož se zajímám o historii, tak jsem si před lety přečetl  knížku od J.Křivana „Zastavte Expres 63" o Vlaku Svobody. Knížka byla vydána v r. 1969 a byla poplatná době, ve které vyšla. Na její naprostou pravdivost se proto nedalo spoléhat a tak jsem sháněl další informace.

Dne 11. září 1951 se totiž stala nevídaná věc. Na Západ byl unesen celý vlak. Vlak z Prahy do Aše rychle projel v Aši ostře střeženou česko-německou státní hranici a  zůstal v americké zóně v Bavorsku Sto deset českých cestujících se náhle ocitlo za železnou oponou, z toho drtivá  většina neplánovaně. Čtyřiatřicet se jich rozhodlo zůstat, zbytek se o dva dny později vrátil do své komunistické vlasti za ostnatým drátem.Příběh Vlaku svobody, jak tento spoj číslo 3717 nazvali západní novináři, vzbudil pozornost celého svobodného světa. Železná opona byla protržena a studená válka měla rázem další hrdiny.. Hrdiny byli svým způsobem všichni, jen ti „venku" na tom byli o hodně líp než ti „uvnitř". Taková byla realita studené války a rozdělené Evropy.

Československý režim si kvůli akci posvítil na rodinné příslušníky akce co tu zůstali a kteří byli tímto označeni  jako západní agenti. Zatímco jedni se dostali na fotografie zahraničních časopisů, jejich příbuzní v Československu skončili potichu před soudem a později ve vězení. někteří z nich tam byli od vyslýchajících agentů STB krutě biti  Mělo se jednat o exemplární případ, rozsudek smrti ovšem vynesen nebyl. Dopadem akce bylo zastavení provozu na většině hraničních tratí s NSR, zpřísnění ostrahy západní hranice a posléze výstavba železné opony. „Vlak svobody byl událostí, která tehdy na podzim roku 1951 mediálně oběhla svět," napsal novinář a spisovatel Pavel Tigrid. Organizátoři utekli s rodinami a dvěma z nich učinili Američané návrh vpravdě symbolický.:Firma vyrábějící dětské vláčky jim nabídla místo ve své továrně v New Jersey. Ale zpátky na trať.

Ve vlaku v tu chvíli bylo, včetně iniciátorů akce, k nimž patřil strojvůdce Jaroslav Konvalinka, výpravčí Karel Truksa či MUDr. Jaroslav Švec, jenž do poslední chvíle zjišťoval, zda výhybka je skutečně přehozena směrem ke svobodě, více než 100 lidí. Za hranicemi jich zůstalo 35, ostatní se vrátili do Československa. Těm co zůstali, se okamžitě dostalo pomoci od americké a německé charitativní organizace. Několik mladých mužů z rychlíku, který místo do Aše dojel do Selbu, vstoupilo po čase do Francouzské Cizinecké legie a tak bojovali proti komunismu ve Vietnamu!

Komunisté se skřípějícími zuby se pak, jak je jim vlastní, pomstili na příbuzných organizátorů útěku.Je tu i vzpomínková kniha Karla Rumla, jenž byl účastníkem přejezdu tzv. vlaku „ Svobody" z Aše do západoněmeckého Selbu. Jeho kniha sice prozrazuje, že nešlo o  organizátora útěku, pouze se podílel na zajištění jeho průběhu tím, že hlídal vlakovou brzdu, ale je též pohledem na to, jakému duševnímu vypětí je vystaven člověk očekávající, že jeho činnost bude prozrazena a on bude zatčen.

Strojvůdce Karel Konvalinka, pravidelně jezdil na trati Cheb-Aš a všiml si, že výhybka v Aši je stále  nasměrována do Německa. Na přípravě se ovšem významně podílel také výpravčí Karel Truxa a karlovarský zubní lékař Jaroslav Švec. Ten nastoupil jako poslední a měl důležitou úlohu: hlídal, zda je výhybka v Aši skutečně přehozena směrem k hranici a německému městečku Selb. Když Švec nastoupil na zastávce v Házlově, naznačil, že je vše v pořádku,  Truxa odpojil záchranné brzdy a namířil na topiče Kolabzu pistoli. Pak přidal páru. Vlak se řítil „šílenou" rychlostí sedmdesáti kilometrů za hodinu, přejel hraniční čáru a zastavil u německého strážního domku asi 300 metrů za hranicí.

 VLAK SVOBODY„Zde byl vlak očekáván džípem, ve kterém seděli dva civilisté, kteří se s Konvalinkou a Truxou přivítali česky. Ve strážním domku očekával vlak výpravčí ze Selbu, který mluvil česky, a přednosta stanice Selb. Vlak zůstal na tomto místě asi hodinu, načež Truxa s Konvalinkou a všemi, kteří je očekávali, nastoupili na lokomotivu...V Selbu byl vlak očekáván americkými strážemi, které uzavřely nádraží jak pěchotou, tak kulomety na džípech. Američané začali rozdávat chléb cestujícím vlaku..." píše ve své zprávě tehdejší Ústřední velitel nově organizované Pohraniční stráže Ludvík Hlavačka.

Cestující se mohli svobodně rozhodnout, buď zůstat anebo se vrátit. Zpátky se mohli vrátit do své komunistické vlasti za ostnatý drát o dva dny později. Ti co se vrátili byli žáci gymnázia v Chebu a pacienti z Františkových Lázní. Ihned po návratu byli vyslýcháni a už na nich ulpěl prach něčeho podezřelého. Mnoho z nich pak mělo potíže jak ve škole tak v zaměstnání. Prostě jim nikdo nevěřil, že uvedli pravdivé důvody pro svůj návrat a už měli na celý život škraloup. Kolik se jich později tlouklo do hlavy, proč tam také nezůstali, se už dnes neví  Byli neustále sledováni agenty STB s kým se stýkají a sousedi nebo spolužáci se jim posmívali, že jsou zbabělci. Na tohle téma uneseného vlaku natočili dva později slavní režiséři Kadár s Klosem silně propagandistický snímek, kde výrazným způsobem přeměnili skutečnost. Místo únosu vlaku dali přednost letadlu, ale jinak se jednalo o značně útočný snímek proti západnímu světu. Sláva něco stojí! Proto byl také později natočen vylhaný televizní seriál o majoru Zemanovi, který se snažil překroutit dějiny a ukázat Tajnou Bezpečnost v hrdinských růžových barvách. Tento seriál oslavující krutou STB byl natočen v létech 1974-1979.

Únos vlaku do Selbu v r. 1951 sehrál v dějinách české železné opony významnou politickou roli a ukázal, že ne všichni jen tleskají na schůzích, ale mají odvahu se proti krutovládě postavit, třeba nebojácným až hrdinským útěkem.

Frank Nykl.