Vážení čtenáři, hlavně Sokolovské krajiny.

     Ve čtvrtek 10 června jsem se vrátil ze Sokolovské nemocnice, kde jsem díky svému těžce nemocnému srdci ležel přes týden. Před rokem jsem tu byl jako pacient také a tak jsem se zajímal, co se za tu dobu změnilo. V podstatě skoro nic. Zpuchřelé rámy nedoléhajících oken zůstaly na svých místech, střídavě jezdící výtahy, automat na kávu (snad jediný) a také neudržovaný a nefungující, staré skřípající vozíky, kantýna mimo hlavní budovu, takže v zimě ve sněhu a nebo v dešti musí pacienti až k vrátnici a pod. Je tu jen hrdinství obětavého personálu, bez něhož by se asi všechno rozpadlo.Proč se tato nemocnice tak zanedbává? Jednou zde budeme všichni ležet a pak už bude pozdě. Kdo může mít něco třeba z toho, že je zde jen jedno „teplé" jídlo denně, které se stejně přiváží studené? To by mohli vědět patřiční úředníci na radnici. Dokud nám nemocnice nespadne na hlavu, nikdo nic neudělá! Jak dlouho to bude obětavý personál, včetně sester a lékařů zachraňovat?

     Po svých toulkách republikou jsem viděl i jednu zajímavost.  Pokud se pacienti ve  Fakultní nemocnici v Brně v Bohunicích chtějí dívat na televizi, tak si musí zaplatit poplatek. Dělá to za hodinu a půl 10.Kč. Na každém pokoji funguje automat, do kterého pacient hodí desetikorunu a může si televizi celkem na hodinu a půl zapnout. Na pokoji jsou většinou po třech a tak se vždycky dokáží složit, aby se mohli dívat. Pro těžce nemocné a málo pohyblivé pacienty je to výhra. Mají TV na pokoji a nemusí za Zprávami, fotbalem nebo za filmem na který se těší, přes celou chodbu až na konec, na bývalou „kulturku". Snad by se to mohlo ujmout i v Sokolově, ale to by se někdo musel o zdejší nemocnici více zajímat a zeptat se ležících pacientů na jejich názor.

Ale zažil jsem tady ještě jeden otřes. V sobotu a v neděli 5. a 6. června se z ničeho nic, bez jakéhokoliv upozornění ozval celou nemocnicí divoký ryk „Techna" a stále přibýval na hlasitosti. (Snad to byla ta Politická píseň Sokolov, která se tu v parku začala po létech znovu předvádět a  kde se tehdy udělal ze slušné Trampské písničky „Bítový" politický blázinec a teď je to jen neurvalé mlácení do bubnu a pití.)  Když někdo chce nutně poslouchat tuhle primitivní duševně nemocnou muziku, ať si ji poslouchá. Ale - je tu velké Ale - , všude ve světě se pro ni nachází místo kde tolik nevadí - na kraji vesnice, nebo na louce u lesa, ale nikdy ne ve středu města. To jsem zažil až tady, v Sokolově. Kdyby jen ten hrozný rámus, který otřásal popraskanými okenicemi i sklem uvnitř už skončil! My pacienti i zdejší personál jsme se těšili na to, že po 22 hodině budou muset přestat. A ejhle, uragán bubnů dále lomcoval rozpadající se nemocnicí. Nikdo neprojevil ani trochu soucitu k těžce nemocným pacientům a řev skončil až po 2. hodině v noci. Snad někdo dostal konečně rozum a uvědomil si, že by tu mohla v tomhle šíleném dunícím rytmu jednou i jeho nemocná matka. Co by jí dotyčný nahluchlý pořadatel asi řekl? To, že Politická píseň Sokolov byla výtvorem Státní Bezpečnosti, je už dneska známo. Tenkrát STB potřebovala mít všechny volnomyšlenkářské muzikanty pod jednou střechou, aby odposlouchávali, zdali něco nechystají. Jen Pražáci, kteří ji obnovili to asi nevědí anebo to vědět nechtějí.

     Znám kamaráda trampa emigranta v Kanadě, původem ze Sokolova, který ještě donedávna sloužil u Kanadské Jízdní Policie ve Vancouveru a ten mi řekl, že se tam s těmito „ tanečníky" příliš nepářou. Stačí maličkost, nějaká nesrovnalost v papírech a už jdou za katr, dokud se vše nevyšetří. Jednou se na podobném Technu objevili i Češi s vypůjčeným autem a když je kamarád kontroloval, začali mu ze zadního sedadla česky nadávat. Arogantní „ tanečníci" si mysleli , že jim nemůže rozumět. Kamarád si podržel jejich papíry, podíval se dozadu a pak řekl ryzí češtinou, „nechte těch sprosťáren, nebo vás seberu!  Nadávat policistovi je tady  trestné , tady nejste doma!"

Úplně jim poklesly brady a začali se překotně omlouvat. Ono potkat na hranicích Aljašky a Kanady Čecha v uniformě Kanadské Jízdní Policie, je unikum.

     Doufám, že tohle Techno, nebo napodobování agentů STB kteří založili Politickou Píseň, ve městě někdo zastaví a pošle ho do patřičných mezí! Politická píseň mezi slušné lidi nepatří! 

Frank Nykl.