Proč se minerální vodě říká Kyselka?

Až si budete ke svému Vánočnímu menu přidávat i vodu Mattoni, uvědomte si, že naše nejlepší minerální voda má dnes svůj smutný historický podpis v karlovarské přírodě.

Z díla: "Das Königreich Böhmen" od Johanna Gottfried Sommera (a jeho spolupracovníků) "Království České; staticko - topografický obraz“. Vyšlo v Praze roku 1847.

Panství. Gießhübel (Kyselka)  je ve východním cípu okresu, největší částí napravo od Chebu a  hraničí na severu s panstvím Schlackenwerth (Ostrov) a  Welchau (Velichov), na  severovýchodě s panstvím . Duppau (Doupov), na východě pak s panstvím  Luk (Luka), na jihovýchodě s majetkem Udritsch (Údrč), na jihu s majetkem Teltsch (Teleč) a panstvím. Theusing (Toužim), na jihozápadě s panstvím. Petschau (Bečov), na západě s územím města Karlsbad (Karlovy Vary) a na severozápadě s majetkem Dalwitz [Dalovicemi].

Obec leží 4 hodiny (pěšky) od Lokte, 1 hodinu od Bochova a 21 hodin od Karlových Varů. Obec má 55 domů s 483 obyvateli a 2 židovské domy s 5 židovskými rodinami.  Ves byla založena v 18. a 19. století., kdysi lázeňské místo, sloužilo jako výletní místo pro Karlovarské lázeňské hosty. V r. 1364 byl na příkaz Karla IV. postaven přes řeku Ohři zastřešený dřevěný most do Radošova.

Mezi Radošovem a Šemnicemi je pramen kyselky, jejíž název je Buchsäuerling (Bochovská  kyselka),  nebo také Giesshübler Sauerbrunnen (Kysibelská kyselka), obecně známá voda s vynikajícími vlastnostmi léčivého pramene, patřící Českému Království.  (Potud topografie z r. 1847).

Jméno Kyselka je svým způsobem odvozeno od německého (Gießhübl-Sauerbrunn), Nová Kyselka (Rittersgrün) a Radošov (Rodisfort). Češi říkali této obci Kysibl, první název pramene, který se psal i na etikety na lahvích byl Kysibelka a to ještě dlouho po válce. Kyselky jsou prameny obsahující mnoho volné kyseliny uhličité ( nejméně 500 cm2 na 1 ) a málo pevných součástek, hlavně uhličitan sodnatý a chlorid sodnatý v množství průměrně 1 gr na 1 l. Kyselka v Kysiblu u Karlových Varů ( dnešní Kyselka)  obsahuje 1,43 mg a kyselka z Krondorfu ( dnešní Korunní kyselka) 0,8mg.

Ačkoli byla zdejší kyselka známá od roku 1614 byl to až Heinrich Kaspar Mattoni (11.8.1830 - 14.5.1910), který specifikoval její léčebné účinky a zavedl lázeňské kůry. Za své zásluhy byl Nejvyšším rozhodnutím ze dne 27.10.1889 a diplomem ze dne 3.1.1890 povýšen do šlechtického stavu. H.K. Mattoni získal také důstojenství císařského rady. Dne 28.11.1899 dostává italský titul "Nobile" a původní znak rodiny "Mattoni"

Zakladatel Mattoni využíval přírodní pramen vznikající v krušnohorském krystaliniku, jenž vyvěrá na povrch nedaleko obce Kyselka (Gießhübel). Chemicky se jedná o typ vody Na(Ca, Mg)-HCO3, který dosahuje mineralizace v rozmezí 1,6 až 1,7 g/l. Teplota vody v pramene je 10 °C a na její využití se používají jímací vrty. Vydatnost pramene je přibližně 25 l/min. Heinrich Mattoni převzal prameny v obci Kyselka již v roce 1872. V tu dobu se stáčelo 670 tisíc lahví kyselky ročně a po 25 letech se objem zvýšil na 8 milionů lahví. Blízkost lázeňského města Karlovy Vary vybízela k tomu, aby  lázeňští hosté tohle místo navštěvovali. V roce 1792/93 v Karlových Varech (Karlsbad) vznikly  lázně, kvůli  léčivé vodě z pramene  císaře  Franze Josefa a císařovny Alžběty. V 19. Století byl název  Gießhübl - Puchstein obvyklý, ale později  v létech 1900 do 1945  ustupuje do pozadí.

Po 9. květnu 1945 přicházeli do obce noví osídlenci. Počet Čechů k 12. říjnu 1945 byl celkem 111 osob. Dne 11. června 1949 schválil Krajský Národní výbor v Karlových Varech sloučení obcí Radošov, Radkéřov a Dolní Lomnice v jednu obec Kysibl-Kyselku r. 1951 - 1960 Dosavadní název obce Kysibl-Kyselka byl vyhláškou ministerstva vnitra z 8.8.1950 změněn na Kyselka. Počátkem roku 1953 byla se zřízením vojenského prostoru Doupov  osada Dolní Lomnice  vyjmuta z pravomoci MNV Kyselka. Dnes má Kyselka 820 obyvatel.

Po roce 1989 byly bývalé Mattoniho závody přeměněny na akciovou společnost s názvem Karlovarské minerální vody. Ta je dnes největším výrobcem minerálních a stolních vod v České republice. Vyrábí značky Mattoni, Magnesia, Aquila a několik druhů ochucených limonád.

 Hůře dopadly lázně v Kyselce. V roce 1989 byly nešťastně privatizovány, když je získal pražský instalatér Karel Franta. Od něj je koupila firma Elmed Generale Kyselka, ale její plány na rekonstrukci se nikdy neuskutečnily. Zatím posledním majitelem byl dagestánský podnikatel Šamil Chalitujev, jehož firma však nakonec podala sama na sebe návrh na konkurz. Dříve slavné lázně tak dnes nezadržitelně chátrají a zájem o ně zatím nikdo neprojevil. Žádný Heinrich Mattoni tu už bohužel není.“ (I jeho socha zmizela z podstavce).

Pramen: Historická encyklopedie podnikatelů (Jak už je u nás zvykem, za likvidaci historických objektů a slávy naší historie spolu s velikým majetkem, se nikomu nic nestane. Kdy už u nás konečně začnou platit zákony i pro bohaté podvodníky?)

Z archivních materiálů sestavil L.F. Nykl.